Jiří Vetešník

Obraz 1:
Na parkovišti pod lávkou se setkají dva muži, jeden z nich nese v podpaží desky a v ruce drží růži. Kamera je sleduje zpovzdálí (ze dvou míst), muž předává desky, poté se o něčem se domlouvají.
Objednatel: Mohu se spolehnou na korektnost?
Pracovník: Zajisté, prioritou naší firmy je diskrétnost a preciznost. Za ta léta, co to dělám si nikdo nestěžoval.
Objednatel: Dobrá, tady máte zálohu, jak jsme se domluvili a zbytek doplatím po provedení práce.
Pracovník přijímá peníze (balík tisícovek) a důkladně je přepočítává.
Objednatel (uvažuje): Tak mě napadá, jestli se to celé nemůže obrátit proti mně. Jakou mám jistotu, že si vás na mne nenajme zase on?
Pracovník: Jistotu nemáte žádnou, já jdu jenom za penězi. Jednou pro toho, podruhý pro onoho.
Objednatel: Něco jako laciná kurva, že máte na to žaludek.
Pracovník dokončil přepočítávání peněz a s úsměvem sděluje: Vše sedí, spolehněte se, do týdne z něj bude hromádka neštěstí a nebojte se nějaké další protiakce, zatím se mi nic podobného nestalo.
Objednatel: Děkuji vám.
Muži si podají ruce a rozejdou se. (kamera sleduje zpovzdálí)

Obraz 2:
Záběr č.1 pracovník Vopruz agentury přichází ke kavárně a vstupuje dovnitř. Záběr č.2 pracovník urychleně opouští kavárnu.

Obraz 3:
Odehrává se v hospodě.
Pracovník sedí u stolu nad sodou a kávou, prohlíží si materiály v deskách (jsou tam fotografie osoby, kterou bude opruzovat) a sleduje dění z okna, zdá se že vyhlíží hledanou osobu. Pracovník dopíjí kávu, když spatří svou oběť, pana Konečného, urychleně zaplatí a vydává se za ním.

Obraz 4:
Odehrává se na náměstí a v přilehlých ulicích, Pracovník sleduje Konečného a zapisuje si jeho trasu a čas. Poté volá Objednateli, že již na tom pracuje a první výsledky mu sdělí zítra. Přestává Konečného sledovat.
Další děj se odehrává druhý den. Pan Konečný vyráží na svou pravidelnou trasu z práce domů. V podloubí se k němu připojí Pracovník a jde těsně za ním. Konečný tomu nejdříve nevěnuje pozornost, ale za chvíli je mu to nepříjemné. Zastaví se před výkladem obchodu, skloní se a zaváže si botu. To samé udělá i pracovník. Konečný se zvedá a rozeběhne se, aby utekl sledovatelovi. Pracovník jde v klidu dál, ví, kudy půjde Konečný a nemá potřebu se za ním hnát. To bohužel neví Konečný a je velmi překvapen, když jej znovu potká o několik bloků dál.
Pracovník: Prosím vás, nevíte kolik je hodin.
Konečný: Půl čtvrtý (překvapeně)
Pracovník: A prosím vás, kolik je hodin teď?
Konečný: No dyť jsem vám to řikal, je půl čtvrtý.
Pracovník: To já přeci vím, ale chci to vědět úplně přesně, víte, na sekundy.
Konečný strčí do Pracovníka uhání pryč. Je však sledován až ke svému bytu v panelovém domě. Konečný se zbaví Pracovníka až když zabouchne hlavní dveře. Pracovník stojí před domem a dívá se konečnému do oken. Konečný o tom ví a značně jej to rozrušuje. Kouří a skrývá se za záclonou.

Obraz 5:
U Konečného v bytě, ten nervózně přechází po pokoji a kouří. Je silně zneklidněn. Otevírá okno a volá:
Jděte domů, nevím, co po mě chcete. Nedělejte mi tu ostudu před sousedy!
Pracovník mlčky stojí a zírá na Konečného. Konečný zatáhne záclonu. Pracovník volá objednateli
Pracovník: První fáze vopruzování skončena, ještě se ozvu.

Lokace:
V exteriérech se využije:
prostor náměstí
ulice Palackého
parkoviště pod lávkou v Nymburce
sídlištní prostor Jankovice, nebo jiný vhodný
V interiérech se využije:
interiér hospody
interiéry panelového domu