Tichý svědek

Petr Procházka

Obraz 1:
V nepříliš zařízené místnosti panelákového bytu zazvoní oprýskaný budík. Dan vystrčí ruku z pod peřiny a koukne se na hodiny. Za okamžik se peřina pohne a Dan se posadí. Zadívá se z okna a přitom si nazouvá pantofle. Na Kalendáři je zaškrtnuto pondělí.

Obraz 2:
Záběr na zrcadlo v umakartové koupelně. Před zrcadlem se objeví Dan a čistí si zuby. Kouká do zrcadla, jakoby koukal do dálky. Záběr zůstane na zrcadlo a jsou slyšet zvuky, jak si vyplachuje ústa. A další zvuky ranní hygieny.

Obraz 3:
Dan jde přes železňák, na zádech má batoh, po mostu chodí další lidé s batohy a aktovkami, cyklisté…. Viditelně jde do práce. Po labi se prohánějí kachny a labutě. Přejíždí vlak.

Obraz 4:
Opuštěný prostor bývalých Nymburských pekáren. Na zavřených vratech visí cedule: FIRMA V KONKURZU, ZAVŘENO!, Nikde ani živáčka. Přichází Dan, jako každý den do práce, bere za kliku u vrátek, ale ta jsou uzamčena. Tu si všimne cedule, dlouze se zadívá na ni a poté přes zavřená vrata na objekt pekárny. Dlouhý záběr na jeho výraz a na opuštěný areál. Mezitím se u vrat může objevit ještě někdo další, podívá se na nápis, hlasitě zakleje a odchází se sprostým klením pryč.

Obraz 5:
Úřad práce, je tam plno lidí. Před úřadem práce visí cedule, na které je křídou napsáno, že pro velký nápor na záčátku června je jakákoli registrace z kapacitních důvodů nemožná. Přichází Dan, pomalou a odevzdaně šouravou chůzí se blíží ke schodům, když si všimne cedule. Neznatelně pokrčí rameny a posadí se na schod. Dívá se do dálky. Po nadjezdu přejíždí auta a od nádraží je slyšet vlak. Sedí a dívá se do dálky, když v tu sáhne do aktovky a vyndá peněženku. Peněženka se zdá být až na pár drobných prázdná. Obrátí ji naruby a vypadne mu zmuchlaná stovka. Pomalu ji rozbaluje a rovná a v jeho obličeji ze znát směs odevzdanosti a i jisté spokojenosti, že ještě dnes bude mít co jíst… A dnešek je vlastně nejdůležitější.

Obraz 6:
Kostelní hodiny odbíjejí poledne, všude je klid, žádný velký shon. Lavička u morového sloupu. Na ní leží rozložené noviny. Vedle sedí Dan a listuje částí z nich, je to příloha ´PRÁCE" , po pročtení zhruba pěti které požadují vysokoškoláky s rodilou znalostí všeho, se dlouze zadívá na protější stranu náměstí. V podloubí se dohadují dva lidé kvůli penězům. Jeden tomu druhému půjčil padesát tisíc a chce je brzy vrátit… Po zemi se povalují různé letáky lákající na bohatý a bezstarostný život. Odkudsi přiskáče hopsakoule a skočí Danovi přímo do ruky… Párkrát si s ní hodí a poté ji schová do kapsy

Obraz 7:
Hradby. Okolo koně procházejí lidé a projíždějí cyklisti. Dan prochází podél přístavu a usedá do trávy pod hradby, kouká se na nebe a za chvíli si lehá a zavírá oči. Kousek vedle se baví parta malých chlapců, jeden z nich má v ruce míč. Chvilku se strkají, načež se jedne z nich osmělí, jde k němu blíž a nejistě do něj kope. "Hej strejdo, my tady chceme hrát fotbal." Dan otevře oči a chvíli na něho nepřítomně hledí. Ostatní kluci volají. " Deme hrát jinam, ten je nějakej divnej" Kluk se na něho ještě jednou prosebně zadívá a Dan se pomalu zvedá a odchází, cestou ze sebe sundává zbytky trávy a nečistot. Odchází směrem ke kamennému mostu a v záběru je vidět, jak kluci hrajou fotbálek.

Obraz 8:
Plocha před Eliškou. Před hospodou je cedule Hotová jídla, Teplá jídla po celý den. Přes plochu občas projde nějaký vzrušeně debatující pár. Jediná slova která jsou slyšet jsou z rozhovoru dvou slušně vypadajících mladíků, kterí se baví o investicích a burzovním makléřství. Lze jasně slyšet řeči o deseti či statisících. Dan si pohladí břicho a uvědomí si, jaký má hlad. Sahá do kapsy pro peněženku a omylem mu vypadne ona hopsakoule a zakutálí se pod nohy jednomu z mladých úspěšných makléřů… Ten ji nevědomky odkopne do dálky a kamera sleduje jak se koule kutálí a po několika odrazech padá do kanálu. Dan chvíli se smíšenými pocity hledí za koulí a poté se obrací s nepatrným pokrčením ramen k hospodě, vchází dovnitř.

Obraz 9:
Restaurace (nejlépe staďák dole, dá se to tam dohodnout a výčepáka může hrát někdo známý) V restauraci je šero a skoro prázdno. Jen u jednoho ze stolů se rozebírá prodej automobilu a rozdělení majetku po rozvodu. Všechno se točí kolem peněz. Dan se znovu kouká do peněženky a včetně stovky přepočítává i zbylé drobné. Výčepní přinese na stůl pivko, udělá čárku a odchází. Dan zamyšleně hledí na pivo, ale vypadá to, jakoby koukal mnohem dál… Výčepní přinese jídlo a Dan se do něj bez pobízení pustí, je vidět, že měl velký hlad, a momentálně pro něho nic jiného nemá smysl. Nemá cenu myslet na zítřek. Hostinský odnáší prázdný talíř a kasíruje 110,- Korun. Zůstává poslední dvacka.

Obraz 10:
Venku je příjemný letní podvečer, všechno se zelená, záběr na koleje, přejezd u staďáku a po něm přejíždí vlak. Poté co přejede, je vidět na druhé straně kolejí Dana. Vlak přejede a Dan přechází přes koleje, odbočuje znovu k Železňáku, kolem něj prochází banda mladých výrostků s kazeťákem na rameni a poslouchají nějaký šílený gangsta mjůzik. (nejlépe Pračlověk a Rolnička. Mají na sobě řetězy a jsou hustý. Jeden z nich do Dana nepatrně strčí, ale ten ztratí rovnováhu a spadně do trávy. Kouká se po těch dvou postavách a v očích se mu zračí bezradnost a osamělost. Možná ukápne slza.

Obraz 11:
Zahrádka na Žofíně. Všude spousta lidí, kteří se baví o tom, kolik berou výplatu, jak bylo v práci, kolik piv si dají než půjdou domů. Dan drží v ruce dvacetikorunu. Kouká na ní, jako by skrze ní mohl dohlédnout do budoucnosti. Stmívá se, někdo objedná rundu panáků a jeden donesou i jemu. Po druhém panáku se po něm ohlížejí a žádají jej, aby rundu otočil. Stále nepřítomně hledí a tak se všichni zase vrátí k debatě o penězích a půjčkách. To už Dan nevydrží, chytá se pomalu za hlavu a odchází pryč. Za ním jsou jen slyšet slova. "to je magor"

Obraz 12:
Kamenný most. Tma, dole tiše teče voda a na okrajové zídce stojí Dan a vypadá že skočí. Dlouhý záběr na jeho pohled do dálky a pak náznak pohybu, jako by se bez odrazu pustil do vody. Zvuk budíku. Z pod peřiny se objeví ruka, která zamačkává budík. V nepříliš zařízené místnosti panelákového bytu je vše stejné jako v prvním obraze. Dan vystrčí ruku z pod peřiny a koukne se na hodiny. Za okamžik se peřina pohne a Dan se posadí. Zadívá se z okna a přitom si nazouvá pantofle. Na Kalendáři je zaškrtnuto pondělí. Jen vedle budíku na stole leží hopsakoule.